Zdokonalení cností a zbroj a její správné užití

NAŠE CTNOSTI - PROČ JE MUSÍME ZDOKONALOVAT

Následuje několik důvodů, proč byste měli zrát v ctnostech, které vám v Kristu
náleží:

1. Protože naše ctností dokáží ustát zranění

V armádě povolané k aktivní službě často dochází k poškození nebo rozbití zbraní. Jednomu vojákovi se promáčkne přilba, druhému se ohne meč a třetímu se rozbije pistole. Proto je často třeba zbraně vyměňovat. Při jednom pokušení vám spadne z hlavy přilba naděje, při jiném ztratíte trpělivost nebo někdo pošlape vaši lásku. Potřebujete mít v dosahu zbrojířský obchod, abyste mohli co nejrychleji své ztráty nahradit, protože Satan na vás s největší pravděpodobností zaútočí právě tehdy, když jste nejméně připraveni jeho výpad odrazit.

„Šimone, Šimone, hle, Satan si vás vyžádal, aby vás vytříbil...," řekl Ježíš Petrovi (L22,31). Ďábel věděl, že jsou učedníci v tu chvíli slabí. Kristus, jejich velitel, měl být odveden z čela jejich pluku. Byli rozladění a dohadovali se mezi sebou, kdo zaujme nejlepší místo v nebesích. A zásoba silnější víry, kterou měl Duch poslat, zatím nedorazila. Proto je Kristus poslal do Jeruzaléma, aby tam společně čekali, dokud jim nebude moci svého Ducha poslat (Sk 1,4). Tento příklad nám ukazuje, koho žádat o čerstvou zásobu, když ve svých ctnostech ochabneme.

2. Protože Satan stále zdokonaluje svůj hněv a zručnost

Říká se mu „dávný had", a to z dobrého důvodu: svou podstatou je mazaný a vzteklý, ale svým projevem ještě prohnanější a zběsilejší. Podobně jako býk - čím víc ho člověk dráždí, tím víc zuří. A s ohledem na to, jak málo času mu zbývá, my, kteří s ním máme bojovat, musíme vstoupit do arény dobře připravení.

3. Protože když rosteme v milosti, naplňujeme

Boží záměr Konečným záměrem veškerého Božího díla je zdokonalit svaté v jejich ctnostech a zbožnosti. Bůh pečuje moudře o naše duše. Když používá strádání, aby prostříhal a prořezal našeho ducha, chce nás tím pročistit, abychom nesli hojnější a lepší ovoce (J15,2). Stejné soužení, které přináší trpké plody ve vyprahlé duši hříšníka, vyprodukuje sladké ovoce Ducha v úrodné duši svatého.

Proč je Bůh tak odhodlaný svaté zdokonalit? Aby připravil neposkvrněnou nevěstu pro svého Syna a dokončil svůj velkolepý plán! Vybavil církev všemi nástroji a dary potřebnými k tomu, „aby své vyvolené dokonale připravil k dílu služby - k budování Kristova těla" (Ef4,12). Pokud se navzdory jeho zaopatření neposuneme vpřed, zrušíme tím platnost Boží rady. Právě proto apoštol vytýká židovským křesťanům jejich chabé výkony v Kristově škole: „Neboť ačkoli jste tou dobou měli být učiteli, opět potřebujete, aby vás někdo učil počáteční základy Božích výroků..." (Žd5,12)

ZBROJ A JEJÍ SPRÁVNÉ UŽITÍ

1. Zbroj je třeba si obléci

Bůh zbroj svých svatých navrhuje i vyrábí; proto je v každém detailu dokonalá. Povinností svatého pak je, aby si celou Boží výzbroj „oblékl". Co ve zkratce naznačuje příkaz „oblečte si"? Víme, že nejde jen o to, co říkáme. Nemá velkou cenu tvrdit: „Mám víru", „Mám naději", nebo „Mám lásku", pokud v daný okamžik skutečně nevěříte, nedoufáte nebo nemilujete. Jedna věc je mít zbroj doma, a jiná věc je mít ji na sobě - oplývat ctnostmi v principu i v jednání.

2. Zbroj je třeba mít stále na sobě

Zbroj je určena k tomu, aby ji křesťan stále nosil - nesmíte ji svléci, dokud nedokončíte svůj běh. Zbroj i tělesné roucho si svléknete současně. Pak už nebudete potřebovat štít ani přilbu, nebude už třeba žádných nočních hlídek. Všech vojenských povinností i ctností -jak nazývám víru, naději a další - budete se ctí zproštěni. Do nebe nepřijdete ve zbroji, ale v rouchu slávy.

Nicméně v přítomnosti musíte nosit předepsaný oděv ve dne v noci. Musíte v něm chodit, pracovat i spát, jinak nebudete pravými Kristovými vojáky. Pavel si stanovil cíl: „Proto i já sám se snažím mít vždy bezúhonné svědomí před Bohem i lidmi." (Sk 24,16) Tento svatý muž byl vždy ve zbrani, cvičil jako pravý voják a jeho srdce mu sloužilo jako terč, na kterém trénoval všechny ctnosti, aby byl připraven na bitvu. Máme řadu důvodů jednat podobně.

Za prvé, Kristus to přikazuje. Říká nám, že máme mít zbroj na sobě a naše ctnost má jednat: „Ať jsou vaše bedra přepásána a vaše lampy hořící." (L 12,35) Mluví jako generál ke svým vojákům: „Promažte si zbroj, zapalte pochodně a buďte připraveni vydat se na pochod. Buďte připraveni bojovat při prvním varovném náznaku pokušení!" Mluví ale také jako pán ke svým služebníkům: „Pokud je pán domu odvolán pryč a není jisté, kdy se vrátí, zavře snad věrný služebník dveře na závoru, uhasí oheň a půjde spát? Ne, bude celou noc na stráži, připravený pána přivítat, jakmile se vrátí." Neboli není vhodné, aby Mistr stál u dveří našeho srdce, klepal na ně a nakonec zjistil, že naše ctnosti usnuly.

Toto trvalé úsilí vyžaduje každá křesťanská povinnost. Křesťan se má modlit, ale jak? „Neustále." Má se radovat, ale kdy? „Vždycky." Má vzdávat díky, ale za co? „Ve všem." (1 Te 5,16-18) Musíme držet štít víry a mít nasazenou přilbu naděje až do samého konce (Ef 6,16-17). Kam je voják postaven, tam musí stát a nesmí se pohnout ani spát, dokud není zproštěn služby. Až se Kristus vrátí, požehnání se od něj dočká pouze ta duše, která se řídí jeho rozkazy.

Proč Kristus tolik trvá na tom, aby byli jeho vojáci ostražití? Protože to vyžadují Satanovy činy. Satan je ve veliké výhodě, pokud nachytá naše ctnosti v limbu. Když ďábel zjistil, nakolik je Kristus připravený odrazit jeho pokušení, brzy ho to omrzelo. Písmo říká: „... odstoupil... až do příhodné doby." (L4,13) Ale ve svém ostudném ústupu se podle všeho kochal nadějí, že Krista překvapí nepřipraveného jindy, až se mu to bude víc hodit. A skutečně vidíme, jak přichází znovu, aby dosáhl svého, a sice v tu nejpravděpodobnější chvíli -jen kdyby byl jeho nepřítel člověk, a ne Bůh (Mt 27,42).

Pokud tento troufalý pokušitel nespustil z očí Krista, není pravděpodobné, že bude sledovat i vás, v naději, že dříve či později přistihne vaše ctnosti, jak spí? To, o co teď přichází díky vaší ostražitosti, může získat později vinou vaší neopatrnosti. Ve skutečnosti doufá, že se neustálým plněním povinností vyčerpáte. Ďábelsky by ho potěšilo, kdyby náhle nabyl vrch nad vaším upřímným úsilím pro Krista. „To jistě nepotrvá dlouho," říká Satan při pohledu na horlivého křesťana. Jakmile zjistí, zeje nanejvýš citlivý vůči Duchu a zásadový v jednání, řekne: „To je jen na chvíli; to mu nemůže dlouho vydržet. Brzy odloží luk a odepne si zbroj a pak se do něj pustím." To se ale nemůže nikdy stát, pokud trvale hledáme sílu u Boha.

Satan není jediným kamenem úrazu; potřeba úsilí je dána samou podstatou ctností. Pokud na ně nebudeme bedlivě dohlížet, začnou „chodit za školu". A duše, která se škole poslušnosti vyhýbá, nebude mít chuť se do ní vrátit a plnit dřívější úkoly. Má to dva důvody. Za prvé, protože zanedbala své povinnosti, stydí se teď pohlédnout do tváře Mistrovi. A za druhé ví, kolik toho svou absencí zapomněla a kolik nočních hodin ji bude stát, aby tuto ztrátu nahradila. Chápe se svých povinností jako žák, který už nějaký čas neotevřel učebnici: učivo se mu téměř vypařilo z hlavy. Oproti tomu student, který neustále leží v knihách a o všem přemýšlí, je schopen sypat znalosti z rukávu a nemůže se dočkat dalšího zadání.

Nemohu dostatečně zdůraznit, jak velmi je třeba mít vytažené knoty, aby mohly vaše lampy svítit. Jedním ze Satanových oblíbených manévruje překvapivý útok. Představte si, jaký zmatek vyvolá, když se ve městě uprostřed noci náhle ozve varovný signál upozorňující na to, že nepřítel je už v branách - zatímco všichni vojáci doma spí. Jaký chaos nastane! Jeden začne hledat kalhoty, jiný meč, další munici. V naprostém zmatku budou pobíhat sem a tam a šířit paniku - což by se nebylo stalo, kdyby nepřítel našel vojáky na stráži. Podobný rozruch nastane, pokud na sobě nebudete mít trvale duchovní zbroj. Začnete horečně hledat tu či onu ctnost ve chvíli, kdy se máte už dávno hlásit Kristu do aktivní služby.

Aktivní ctnosti jsou nezbytné nejen pro vaši vlastní ochranu, ale také jako pomoc a útěcha pro druhé křesťany. Právě to měl Pavel na mysli, když se podroboval kázni, aby měl dobré svědomí, a nepohoršoval tak ostatní věřící. Věděl, že zbabělost jednoho může zahnat druhé na útěk; že nevědomost jiného může způsobit mnohým potíže. Jak často svede svou vzpurností jeden křesťan druhého k tomu, aby opustil úzkou cestu v zájmu široké, která vede do záhuby? Je to jedno z nejvážnějších pochybení, protože je nám přikázáno dělat pravý opak! Bůh řekl Rúbenovcům a Gádovcům, aby šli v čele svých bratrů ozbrojeni do bitvy, dokud nebude země dobyta. Podobně máte i vy pomáhat svým bratrům, kteří možná nemají stejnou míru ctnosti nebo duchovní síly jako vy. Pomáhejte slabým; buďte jim oporou. Dokážete to však jedině tehdy, když budete sami procvičovat své ctnosti, když budete mít oblečenou Boží zbroj.

Možná jste rodič, který pečuje o členy rodiny. Povede se jim natolik dobře, nakolik dobře se bude dařit vám. Pokud se v srdci sytíte Kristem, vždy budete mít dostatek, abyste mohli uspokojit jejich duchovní potřeby. Pokud jste ovšem v srdci podvyživení, budou duchovně hladovět i oni. Stejně jako matka kojící nemluvně jí víc než běžně, měli byste i vy v zájmu těch, kdo jsou pod vaší střechou, dostatečně sytit a opatrovat své ctnosti.

ZBROJ A JEJÍ ODPOVÍDAJÍCÍ MÍSTO

Zbroj je třeba nejen obléci a nosit stále na sobě, ale také ji nosit viditelně, aby byla na očích každému, koho potkáte. Lidé se chlubí vírou, pokáním, láskou k Bohu - a to jsou skutečně vzácné ctnosti. Proč je ale jen málokdo staví na odiv svým každodenním chováním? Pokud takoví hosté skutečně přebývají v duši, přinejmenším sem tam vyhlédnou z okna nebo občas zajdou na krátkou procházku a budou k vidění při konání nějaké povinnosti či svatého činu.

Ctnost - a tím mám na mysli božské atributy vštípené do vašeho lidského ducha Duchem svatým -je živá bytost. Není to upomínka na vaše spasení, kterou si můžete uložit do nějakého temného koutu v duši. Ne, ctnost je vidět. Bude vás provázet všude, kam půjdete. Bude s vámi nakupovat i prodávat, bude se podílet na všem, co děláte. Bude vás povzbuzovat, když budete upřímní a věrní Bohu, a bude si stěžovat a vyhubuje vám, když takoví nebudete.

ZÁVĚREČNÉ POVZBUZENÍ

Už bylo řečeno dost o tom, že naše ctnosti mají sklon podléhat ospalosti současného života. Přestože toho večera, kdy byl zatčen, Kristus své učedníky dvakrát vzbudil, i napotřetí je přistihl, jak dřímou. Pokud nebudete procvičovat zbožný charakter, také usnete. Váš čas je krátký a vaše cesta dlouhá; proto si hned teď oblečte Kristovy ctnosti, jinak vás někdo předběhne těsně před tím, než zahlédnete dům svého Otce.

Mít uvedené ctnosti přináší dvě výhody -jednak vám samým, jednak druhým lidem. Během vašeho života na zemi se druhým povede lépe, když budou vaše ctnosti zdravé. Vaše nadšení cestou do nebe pomůže těm, kdo putují s vámi. Když uvidí, jak Boží milost léčí vaši duši, brzy budou žádat její díl i pro sebe. A co víc, hřmotný hlas vašich ctností přehluší hříchy druhých. Dám vám jeden názorný příklad. Chorobný hrubián neví, že existuje silný lék na jeho neduh, jestliže je křesťan ve svém vyjadřování opatrnický a neodráží Boží charakter. Pokud má ale zbožný člověk připraven protilék a je dost odvážný, aby ho použil a moudře a láskyplně druhého pokáral, může dosáhnout toho, že hřích uteče a s ostudou zaleze do své díry.

Bůh si zaslouží tu nejlepší službu, jakou mu můžete ve své generaci nabídnout, a proto dovolte, aby se ve vašem životě začaly projevovat jeho božské atributy. Nedává vám omezenou zásobu své milosti, kterou by jen po troškách odměřoval pro danou chvíli. Nebuďte jako mnozí, kdo si milost ukládají na spořící účet, který nehodlají využít teď, ale až někdy v budoucnu. Bůh jistě není takový skrblík, aby vám nedal dostatek Ducha, a vy jste si museli své ctnosti odpočítávat! 

Naopak, Prozřetelnost nemá nikdy zavřené oči; ten, který vás chrání, nikdy nespí. Žalmista nás ujišťuje: „Hospodinovy oči hledí na spravedlivé..." (Ž 34,16) Bůh navěky upíná zrak na objekt své náklonnosti a nekonečně se z něj raduje. Kdy si zacpal ucho, aby neslyšel vaše volání, nebo nevztáhl ruku, aby uspokojil vaše potřeby? Cožpak nemá na paměti vaše dobro a nejsou jeho myšlenky na vás pouze o pokoji? Pár kapek tohoto oleje postačí, aby se kola vaší víry udržela v chodu.